V březnu počet uchazečů o zaměstnání klesl o 4 083 na celkových 322 140 a podíl nezaměstnaných osob se snížil na 4,3 %. V meziročním srovnání byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,4 procentního bodu, tedy o 33 517 uchazečů. Podíl nezaměstnaných mužů poklesl na 4,1 % a žen zůstal na 4,6 %.
Co se týká nezaměstnanosti v jednotlivých okresech, v březnu měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob okresy Most a Karviná (přes 8 %). Naopak velmi nízkou nezaměstnanost (pod 3 %), eviduje Úřad práce ČR v okresech Praha-východ a Praha-západ, ale také v Rychnově nad Kněžnou, Pelhřimově, Benešově a ve Zlíně. Meziměsíčně nejvíce narostl podíl nezaměstnaných osob v okrese Most (o 0,2 p. b.), Ústí nad Labem, Sokolov, Jablonec nad Nisou, Prostějov, Praha, Plzeň-město, Teplice a Mělník (všechny o 0,1 p. b.). Pokles nezaměstnanosti proti březnu 2024 nezaznamenal žádný okres.
V březnu jsme zaznamenali mírný pokles míry nezaměstnanosti. Po opatrném prvním kvartálu se firmy postupně vracejí k náborům, které v předchozích měsících kvůli ekonomické nejistotě odkládaly. Příznivé počasí rovněž urychlilo nábor sezónních prací. Společnosti zahájily nábory brigádníků především do odvětví, jako je stavebnictví, zemědělství a cestovní ruch.
Pokles míry nezaměstnanosti je výhodný pro zaměstnance, kteří mají díky tomu lepší možnosti při změně místa nebo při vyjednávání lepších pracovních podmínek, jako např. navýšení mzdy. Firmy však stále bojují s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a marně hledají technické profese, zdravotní sestry nebo sociální pracovníky. Situaci komplikuje i fakt, že dostupní kandidáti často nemají potřebné dovednosti a rekvalifikace zatím nestačí nahrazovat aktuální potřeby trhu. Tuto dlouhodobě neuspokojovanou poptávku může v blízké budoucnosti vyvažovat stále významnější využívání umělé inteligence, která již dnes některé činnosti nahrazuje. Nejvýrazněji to lze pozorovat v IT, ve kterém dlouhodobý nedostatek pracovníků pomáhá kompenzovat.
Do budoucna mohou český trh práce negativně zasáhnout nová cla USA na dovoz automobilů, což by mohlo oslabit exportní výkonnost klíčového českého odvětví – automotive. Česká ekonomika je dlouhodobě silně napojena na výrobu součástek pro zahraniční automobilky. Pokud nebude ze zámoří poptávka po vozech, sníží se také potřeba komponent, a s tím spojená poptávka po pracovnících v českých továrnách. Takový vývoj by mohl znamenat další otřes pro už tak oslabený trh práce, zejména ve výrobních regionech.
Ke konci března 2025 nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 91 752 volných pracovních míst, což je o 3 690 více než v únoru (nárůst o více než 4 %). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 3,5 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (24,3), Děčín (13,9), Sokolov (12,8), Hodonín (12,0) nebo Bruntál (11,8).
Letošní data o volných pracovních místech evidovaných úřadem práce nelze srovnávat se staršími statistikami, a to s ohledem na změnu v systému jejich evidence, neobsazená volná místa jsou nyní po 6 měsících automaticky vyřazována z databáze.
Ve 4. čtvrtletí 2024 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda*) (dále jen „průměrná mzda“) celkem 49 229 Kč, což je o 3 322 Kč (7,2 %) více než ve stejném období roku 2023. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,9 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 %. Objem mezd se zvýšil o 7,4 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,1 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí 2024 po očištění od sezónních vlivů 1,7 %.
Medián mezd (41 739 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 4,2 %, u mužů dosáhl 45 004 Kč, u žen byl 38 643 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 577 Kč a 80 431 Kč.
zdroj: MPSV, ČSÚ
* na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství