Z průzkumů personálně poradenské společnosti Randstad vyplývá, že Češi se přestali bát měnit zaměstnání. Zatímco v v druhé polovině loňského roku práci jen 13 % lidí, letos na jaře se počet lidí, kteří si jinou práci buď aktivně hledají, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží dostal dokonce na celou jednu čtvrtinu. Tradičně se přitom přesuny na trhu práce v době před pandemií pohybovaly na úrovni 20 %. Motivací ke změně je ale nejčastěji touha po větší jistotě práce a lepším výdělku.
„K největším pohybům na trhu práce docházelo během první vlny pandemie v první polovině loňského roku. V té době přišla řada pracovníků z oblasti gastronomie a cestovního ruchu o obživu a hledali uplatnění v oborech, které fungovaly, tedy v logistice, výrobě či e-commerce. Během podzimní druhé vlny pak zejména z důvodu striktních opatření a tvrdého lockdownu došlo k výraznému útlumu pohybů a lidé zůstávali u svých zaměstnavatelů a před hledáním nových pracovních příležitostí preferovali spíše jistotu stávajícího zaměstnání. Během letošního jara už se ale díky všeobecnému rozvolňování a restartu ekonomiky trh práce opět dostal do pohybu a počet lidí, kteří hledají lepší nebo zajímavé pracovní příležitosti se vrací na předpandemické hodnoty, a dokonce je překonává,“ komentuje Jacek Kowalak, ředitel české pobočky společnosti Randstad.
důvody pro změnu práce jsou jiné
Nejčastějšími důvody pro změnu zaměstnavatele byly letos na jaře dle respondentů průzkumu Randstad Workmonitor získání lepších pracovních podmínek (31,6 %), organizační důvody (26,3 %), osobní důvody (15,8 %) a touha po změně (pouze 10,5 %). Poslední dva důvody jsou zhruba na poloviční úrovni než v předchozích letech, je tedy patrné, že lidé práci mění stále spíše z praktických důvodů, a ne z vlastního rozmaru. Ukazuje to také na vyšší loajalitu ke stávajícímu zaměstnavateli. „Způsob, jakým zaměstnavatelé v České republice podpořili své lidi a řešili krizi spojenou s pandemií, měl pozitivní dopad na loajalitu zaměstnanců. Větší polovina respondentů v průzkumu Randstad Employer Brand Research potvrdila, že jejich loajalita k zaměstnavateli za uplynulý rok vzrostla. Méně loajální jsou jen ti pracovníci, jejichž pracovní situace se vlivem pandemie změnila. Jejich tendence měnit práci je téměř dvojnásobná, než kolik činí národní průměr,“ dodává Jacek Kowalak.
strach ze ztráty práce je relativní
Větší polovina (54 %) českých zaměstnanců se aktuálně nebojí ztráty práce. Pětina se nicméně obává, že k tomu dojde, a to již v roce 2021. „O něco větší strach pociťují lidé v nejmladší věkové skupině, tedy ve věku od 18 do 24 let. Odpovídá to skutečnosti, že právě tito lidé museli v době pandemie častěji čelit propouštění,“ říká Jacek Kowalak, a dodává: „Obavy o ztrátu zaměstnání jsou největší v oblasti Prahy a Liberce a nejnižší na Vysočině. V případě hlavního města se projevuje zkušenost z pandemie, která tvrdě zasáhla obory, které tu dominovaly. Na Liberecku zase pracovní příležitosti zásadně ovlivňuje velký počet subdodavatelů v automobilovém průmyslu, který byl a stále je utlumen.“ V následujících 6 měsících pak má v plánu změnit zaměstnání 28 % respondentů, kteří mají strach ze ztráty práce, a 10 % těch, kteří strach ze ztráty práce nemají.
přes osobní kontakty hledají práci dvě pětiny Čechů
Nového zaměstnavatele lidé nejčastěji nalézají prostřednictvím pracovních portálů (43 %) a díky osobním kontaktům (39 %). Mladí ve věku 18 až 24 let zase mnohem častěji nacházejí práci prostřednictvím sociálních sítí (30 % oproti 18 % u průměrného českého zaměstnance). Rozdíl panuje i v tom, kde (kromě pracovních portálů) si novou práci hledají tzv. modré a bílé límečky. Zatímco ti první ve stejné míře spoléhají na své osobní kontakty, ale také hledání na internetu a sociálních sítích, lidé se středním vzděláním daleko více spoléhají na své známé. Vysokoškoláci oproti tomu cíleně navštěvují kariérní stránky konkrétních firem.
O průzkumu Randstad Employer Brand Research (REBR):
Nezávislý průzkum zpracovává pro Randstad společnost TNS Kantar na základě vlastní vyvinuté metodiky. Je založený na vnímání obecné populace v dané zemi. Průzkum zkoumá úroveň atraktivnosti zaměstnavatele u 150 největších zaměstnavatelů z privátního sektoru v zemi, které zná alespoň 10 % populace. Letošní ročník je 21. v řadě a zahrnuje 6 493 firem a více než 190 000 respondentů ve 33 zemích. V České republice se průzkum uskutečnil po čtvrté, a to na vzorku 4 750 respondentů. Reprezentativní vzorek respondentů zahrnuje zaměstnané (64 %) a nezaměstnané (4 %) osoby, studenty (11 %), OSVČ/podnikatele (6 %), ženy/muži v domácnosti (7 %) ve věku 18 až 65 let, přičemž věková skupina 25–44 let je navýšena oproti ostatním skupinám. Dotazování prostřednictvím online dotazníku proběhlo mezi 1. - 31. lednem 2021.
O průzkumu Workmonitor společnosti Randstad:
Průzkum Workmonitor společnosti Randstad byl poprvé publikován v Nizozemsku v roce 2003, a nyní již zahrnuje 34 zemí po celém světě. Pokrývá Evropu, Asii i Ameriku. Randstad Workmonitor vychází od roku 2020 dvakrát do roka a jeho výsledky odráží lokální i globální trendy v oblasti mobility. Ty je možné díky pravidelnosti průzkumu sledovat v průběhu času. Workmonitor Mobility Index měří postoj a očekávání zaměstnanců z hlediska změny zaměstnavatele nebo práce v průběhu následujících šesti měsíců. Kromě mobility sleduje spokojenost zaměstnanců a jejich osobní motivaci. Součástí každého průzkumu je i sada tematických otázek, které zkoumají současné trendy. Výsledná data tak poskytují komplexní vhled do aktuální situace na trhu práce. Kvantitativní studie je prováděna prostřednictvím on-line dotazníku u populace ve věku 18-65 let, pracující minimálně 24 hodin týdně v placeném zaměstnání (nezahrnuje osoby samostatně výdělečně činné). Minimální velikost zkoumaného vzorku je 800 respondentů za každou zemi, pro průzkum je využíván Dynata panel. Dotazování pro tuto první vlnu Randstad Workmonitor průzkumu 2021 proběhlo v období od 15. února do 8. března 2021.