Už žádná leklá ryba u pohovoru
O „leklé rybě“ místo podání ruky se už popsaly tisíce stran a že není dobré sedět během pohovoru se zkříženýma rukama na prsou, to už jste také nejspíš slyšeli. Skutečně ale hraje řeč těla, tzv. „bodytalk“, natolik významnou roli, že díky ní můžete vysněné zaměstnání opravdu získat, nebo ztratit? A pokud ano, dá se vůbec ovlivnit?
Odpověď na první otázku je jednoznačně kladná. Podle brněnské psycholožky a osobní koučky PhDr. Zdeňky Kárné je skutečně možné, že vaše tělo „promlouvá“ k personalistovi negativně a promítne se to pak do jeho rozhodování. Na druhou stranu zkušený personalista dobře ví, že pohovor je pro kandidáta mimořádnou situací, která nedává zcela objektivní obrázek.
„Profesionální personalista však dokáže obvykle správně odhalit, za co může tréma a kde je pravda,“ ubezpečuje. Zdaleka však nejste během pracovního pohovoru rukojmím vlastního těla.
Leccos dokážete dostat pod kontrolu i změnit v souvislosti s pozicí, o kterou se zajímáte, a některé vážné chyby byste dělat neměli.
Změňte řeč a lidé vás budou vnímat jinak
„Výzkumy přesvědčivě prokazují, že pokud změníte svou řeč těla, můžete do značné míry změnit i přístup k životu, můžete pozměnit svou náladu, cítit se sebejistěji v práci, můžete být přesvědčivější a sympatičtější. Pokud pozměníte svou řeč těla, začnete jednat s lidmi kolem sebe jinak a také oni na vás budou reagovat jinak než dříve,“ píše se v publikaci Řeč těla.
Procento, nakolik řeč těla ovlivňuje dojem, který zanecháváme na druhé (tedy i personalisty), se podle různých odborných studií liší. Vždycky je ale vysoké! První dojem, který patří mezi důležité rozhodující faktory, se vytvoří během úvodních minut rozhovoru, někdy se dokonce hovoří o vteřinách! Neverbální projev tvoří odhadem až 80 % toho, co druhému člověku o sobě sdělujeme, na to, „co ve skutečnosti říkáme“, zbývá výrazně menší podíl.
Řeč těla při pohovoru
Největším zrádcem jsou ruce
Už slabý úvodní stisk ruky, o kterém byla řeč hned na začátku, signalizuje nedostatek sebedůvěry a vnitřní síly. Manažerskou pozici bez krátkého pevného stisku pravice jen těžko získáte… Jenže ani příliš silný stisk a „lomcování“ vám dobrou službu neudělají.
Největším problémem a trochu i „zrádcem“ jsou vlastní ruce. Prozradí na vás nervozitu, když bubnujete prsty nebo si hrajete s předměty. Zkřížené paže znamenají obranný postoj, ruce v pěst zase nepřiměřené napětí. Naopak otevřené dlaně jsou signál, kterým dáváte najevo vstřícnost. I když ani s tímto gestem byste to neměli přehánět. Je dobré ruce nechat volně ležet na opěrkách židle, v klíně nebo na stehnech.
Výrazné gestikulace se snažte vyvarovat, malá a úsporná gesta jsou naopak znamením schopností se ovládat. Příliš mnoho rozmáchlých gest se dá přeložit i tak, že nejspíš něco skrýváte, když si jimi potřebujete tak vypomáhat.
Seďte vzpříma a dívejte se ostatním do očí
Také oční kontakt je alfou a omegou komunikace. Příliš odvážnýa dlouhý pohled z očí do očí by se dal vyhodnotit jako přidrzlý. Na druhou stranu ale vždy musíte hledět do očí tomu, kdo na vás mluví nebo na koho hovoříte vy. Tělem byste se během řeči neměli od mluvčího odvracet. Soustředěný a přiměřený oční kontakt značí sebedůvěru, sílu, inteligenci a schopnost vést. Zkřížené nohy jsou jednoznačně obranným gestem, nohy zasunuté hluboko pod židli znamením, že se přímo bojíte a vůbec si nejste jisti sami sebou.
Neseďte pouze na krajíčku židle. Působíte pak jako napjatý nesebevědomý školák. Pohodlně se usaďte a opřete. Neměli byste se ale hrbit. Hrbení totiž jednak vyjadřuje vaši neúctu a nezájem o to, co se kolem vás děje, a také přímo hlásá, že v sobě nemáte příliš síly ani energie.
Co prozradí lháře? Lhát byste rozhodně neměli, a pokud už nemluvíte úplnou pravdu, dejte si pozor na mnutí nosu nebo ušních lalůčků. Hlídáním gest a mimiky byste neměli sami sebe příliš spoutat, protože potřebujete dostatek prostoru a soustředění na to, abyste pohlídali, co říkáte.