Jak vypadá efektivní a udržitelný trh práce? Dává lidem příležitost využít jejich znalosti a schopnosti a zaměstnavatelům možnost tyto lidi objevovat. V důsledku měnícího se věkového složení obyvatelstva a globálního rozložení pracovní síly jeho stabilita čím dál více závisí na otevřenosti a inkluzivním přístupu. Větší různorodost ve smyslu věku, pohlaví a národnostní příslušnosti je pro zachování jeho rovnováhy a životaschopnosti zcela zásadní.
Přestože v uplynulých letech došlo k významnému pokroku a pracoviště se otevřela různorodějším skupinám zaměstnanců, diskriminace stále zůstává problémem a brání mnoha lidem najít odpovídající uplatnění. To negativně ovlivňuje nejen samotné zájemce o práci, ale také firmy, které je zaměstnávají. Většina pracovníků v tuto chvíli nedisponuje dovednostmi, které budou za nějaký čas na trhu práce zcela zásadní. Lidí, kteří uspokojí poptávku zaměstnavatelů, tak bude ubývat. Inkluzivní pracovní prostředí, které respektuje odlišnosti a dává příležitost širokému spektru osob, proto znamená výhru pro všechny.
Všichni jsme o něco starší
Věková struktura naší populace se mění. Prakticky všechny členské země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zaznamenaly výrazný nárůst počtu starších obyvatel ve srovnání s množstvím lidí v produktivním věku. V roce 2018 dokonce na světě poprvé v historii žilo více lidí ve věku 65 let a starších než dětí mladších pěti let.
Demografické stárnutí se nevyhýbá ani České republice. Podle Eurostatu se u nás podíl osob ve věku 65 let a více mezi lety 2009 a 2019 zvýšil z 14,9 % na 19,6 %, zatímco podíl obyvatel ve věkové skupině 15 až 64 let se ve stejném období snížil ze 71 % na 64,6 %.
Populace stárnoucí napříč celým rozvinutým světem významně transformuje průmyslová odvětví, ovlivňuje ekonomický rozvoj a má závažný dopad na udržitelnost globálních pracovních sil. S rostoucí délkou života se prodlužuje doba, po kterou lidé zůstávají pracovně aktivní. Mohou tak déle přispívat k hospodářské a sociální prosperitě, zároveň však díky tomu vzrůstá potřeba zdravotnických služeb. Následkem toho se zcela jistě zvedne poptávka po zdravotnickém personálu, zůstává ale nejasné, kde ho hledat.
Země jako Jižní Korea nebo Japonsko na tuto výzvu zareagovaly značnými investicemi do robotů a dalších futuristických řešení, ale výsledky zatím příliš uspokojivé nejsou. Automatizace umí pomoci v mnoha oblastech, některé profese ale zatím nahradit nemůže. Slibnější řešení proto představuje mobilita pracovní síly.
Pracovníci bez hranic
Zatímco rozvojové země budou zažívat populační boom, vyspělé oblasti se stárnoucí populací čeká stagnace nebo dokonce pokles počtu obyvatel. Rozdíl mezi množstvím lidí platících daně a velikostí populace závislé na starobních důchodech a zdravotní péči se bude prohlubovat. To bude silnou pobídkou pro vlády, aby se snažily najít řešení a dosáhly lepší rovnováhy prostřednictvím migrační politiky.
Právě pracovníci ze zahraničí mohou zaplnit mezery na trhu práce a pomoci vyrovnat negativní následky populačního stárnutí. Přesto se cizici přicházející za prací stále potýkají s velkými překážkami a znevýhodněním. Získat nostrifikaci zahraničních akademických titulů je ve většině členských zemí OECD stále komplikované. Vysokoškolské vzdělání a kvalifikace cizinců tak často zůstávají neuznané a nevyužité. Překonání bariér, které brání integraci migrantů, by přitom mohlo pomoci vyřešit nedostatek dovedností na trhu práce a doplnit chybějící personál v oblasti sociální péče i v dalších životně důležitých službách.
Dostupnost vzdělávání a kvalifikace se na mnoha rozvojových trzích zlepšuje. Roste tak počet pracovníků s vyšším odborným vzděláním a s tím i množství lidí, kteří z těchto oblastí odcházejí za prací. Kdyby se stejná situace odehrávala v minulosti, jejich jediná šance na získání odpovídajícího zaměstnání by byl přesun do některé z vyspělejších zemí. S rozvojem práce na dálku to ale možná brzy půjde i bez nutnosti stěhování.
Vztah mezi bydlištěm a kariérními vyhlídkami nebyl nikdy méně přímý než teď. V tom spočívá velký potenciál získat různorodější pracovníky, což je příležitost, kterou si nemůžeme nechat ujít. Budovat životaschopný trh práce, udržitelnou ekonomiku a společnost je úkolem nás všech. Musíme se snažit o zapojení všech sociálních skupin, odstranit právní překážky zaměstnanosti tam, kde je to možné, přijmout nové způsoby práce a usilovat o podporu zdravé a produktivní rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.
stáhněte si studii 2021 Flexibility@Work
Pokud vás zajímá více informací, stáhněte si zdarma studii 2021 Flexibility@Work: Embracing Change zde. Můžete také kontaktovat vašeho konzultanta v Randstadu, který si s vámi rád domluví setkání, a představí vám veškeré zajímavé detaily této zprávy.
O studii 2021 Flexibility@Work:
Studie Flexibility@Work přináší každoročně přehled nejdůležitějších trendů, se kterými se potýkají všechny společnosti. Její letošní vydání se zabývá tím, jak automatizace mění poptávku po dovednostech pracovníků, dále pak vývojem flexibility na pracovišti, rostoucím významem inkluzivních pracovních postupů a dalšími aktuálními trendy a tématy. Studie obsahuje i komentáře globálních partnerů z předních pracovně a ekonomicky zaměřených organizací jako jsou Mezinárodní organizace práce (ILO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní konfederace odborových svazů (ITUC). Její plné znění si můžete stáhnout zde.