Situace na trhu práce se letos poprvé po dlouhé době výrazně zlepšila, míra nezaměstnanosti v dubnu 2015 poklesla až k 6 % – tak nízko byly hodnoty naposledy před 5 lety. Firmy opět začaly nabírat zaměstnance, lidé se cítí jistěji a sami mají větší odvahu zaměstnání měnit. Ne všechno se ale od krize vrátilo do starých kolejí: pracovní trh prošel vývojem, zmodernizovaly se nástroje vyhledávání a náboru lidí, pozměnily se požadavky zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců.
Pro kandidáty
Jen samotný proces hledání práce se dnes odehrává z velké části on-line. Málokdo už prohledává pracovní inzerci v novinách (a už vůbec ne v tištěných), mnozí zamíří rovnou na internet, kde se nabídky aktualizují rychle, dají se třídit podle kategorií a systém jejich výběru je pohodlný.
Ani počítač už k tomu není třeba. Stačí mobilní připojení a během půlhodinové jízdy v dopravních prostředcích je možné pročíst desítky inzerátů a rovnou i kandidovat. U specializovaných serverů s nabídkami zaměstnání to ale zdaleka nekončí.
Firmy nyní často při náboru využívají i sociálních sítí. Na důležitosti nabyl soukromými osobami i společnostmi hojně užívaný LinkedIn. Kdokoli si na něm může zdarma založit svůj profesionální profil obsahující veškeré důležité informace o kariéře, studiu a pracovních zkušenostech, ale například i doporučení a reference od kolegů či nadřízených a budovat síť důležitých kontaktů.
Představitelé firem a personalisté zde právě na základě těchto informací vyhledávají vhodné uchazeče a nezřídka i nabídnou někomu místo. Mnoho specializovaných pozic, například v oblasti IT, se dnes obsazuje zejména pomocí kontaktů vytvořených na této síti.
Není vůbec výjimkou vyhledávat zaměstnance i pomocí Facebooku, který ještě nedávno sloužil hlavně pro zábavu a sdílení soukromých informací a zpráv. O to důležitější je pak to, jak se zejména na Facebooku a dalších on-line sociálních sítích, které slouží primárně pro soukromý život, lidé chovají a profilují. V posledních 20 letech zaměstnavatelé i uchazeči začali mnohem více využívat služeb specializovaných personálních agentur.
V západní Evropě a Americe je tento způsob hledání zaměstnanců a pracovních míst hojně využívaný již od 50. let 20. století a začal se více rozšiřovat i u nás. Není divu, přináší výhody oběma zúčastněným stranám. Uchazeči o zaměstnání mohou zdarma prodiskutovat se zkušeným konzultantem aktuální situaci ve svém oboru, své šance na uplatnění a získat rady týkající se kariéry, výběrového řízení a dalších otázek souvisejících s hledáním práce. Firmy zase ušetří čas svých personalistů, jelikož základní výběr kandidátů za ně učiní konzultanti agentury, kteří se v daném oboru velmi dobře orientují a znají i prostředí a kulturu ve společnostech svých klientů.
Díky tomu jim dokážou doporučit nejvhodnější kandidáty a kandidátům zase společnost, kam dobře zapadnou a kde ocení právě jejich znalosti a zkušenosti. I při samotném pohovoru už se personalisté většinou neomezují jen na klasické zjišťování předchozích zkušeností a znalostí.
Pohovor slouží i k pochopení představ kandidáta týkajících se kariéry, ale i zhodnocení, zda se právě on svou povahou hodí. do konkrétního týmu či firmy. Často ho záměrně vyvedou z míry i velmi neobvyklým dotazem, aby viděli, jestli se dokáže pohotově zachovat a zorientovat v nečekané situaci. Nedejte se proto překvapit, pokud se vás při pohovoru zeptají, jakým superhrdinou byste chtěli být a proč nebo kolik je na světě ladičů pian.
Zaměstnanci žádají flexibilitu
Také kandidáti se změnili, jsou asertivnější a i jejich požadavky prošly vývojem. V posledních třech letech nebylo až tak důležité najít tu správnou práci, ale najít vůbec nějakou práci. Většina lidí hleděla hlavně na výši platu a vzhledem ke strašáku krize i na stabilitu zaměstnavatele a jistotu pozice. Nyní dbají mnohem více na to, aby je práce naplňovala, splňovala jejich představy, umožnila kariérní růst. Než přijmou nabídku, zkoumají i to, zda si budou moci udržet rozumný balanc mezi osobním a pracovním životem. Jakákoli forma flexibility, zkrácený úvazek, práce z domova, placené volno na zotavení se bez nutnosti návštěvy lékaře nebo možnost uzpůsobit pracovní čas svým potřebám patří mezi nejžádanější benefity.
A zaměstnavatelé na to začínají slyšet. Mnohem cennější a efektivnější než zaměstnanec, který v kanceláři odsedí svých 8 hodin každý den, je ten, který svou práci perfektně odvede a včas odevzdá bez ohledu na to, kdy se jí věnoval. Takový člověk zvládne uspokojit kromě zaměstnavatelových i své osobní potřeby, je spokojenější, vyrovnanější a určitě mnohem vděčnější a loajálnější.
Nicméně realita využívání flexibility v práci ukazuje, že čeští zaměstnavatelé mají stále co dohánět. Pokud se podíváme na to, jak jsou na tom čeští zaměstnanci a zaměstnavatelé s využíváním flexibilních forem práce, zjistíme, že Česko je hluboko pod průměrem EU (6 % oproti 19 %). Jak zvládnout flexibilitu, tak bude pro mnohé firmy ještě klíčovou otázkou do budoucna.
Vybírat si mohou jen někteří Skoro by se mohlo zdát, že si začali diktovat podmínky zaměstnanci, nikoli zaměstnavatelé, a v mnohých případech tomu tak opravdu je. Již zmiňovaných IT specialistů, obecně technicky vzdělaných lidí (i vyučených) a dobrých obchodníků je na trhu stále nedostatek a firmy se předhánějí s nabídkami.
Naopak u administrativních pozic, zejména pokud nejsou žádány žádné speciální dovednosti či znalosti, je dostatek kandidátů a firmy si mohou vybírat. Zejména absolventi pak narážejí na to, že získat práci v oboru je obtížné. Pokud přemýšlíte, kam směrovat své kariérní kroky, zaměřte se na znalosti jazyků, snažte se získat praxi během studia (třeba právě prostřednictvím personální agentury) a zkuste vyjet do zahranič