Průzkum HR trendy 2020: COVID-19 aktualizace
Jak se vaše společnost vyrovnala se situací vzniklou následkem pandemie koronaviru? Museli jste přistoupit k zásadním změnám a omezením, nebo šel život ve vaší firmě dál v obvyklém režimu? Stejnou otázku jsme položili vedoucím pracovníků různých firem i našim kandidátům a z jejich odpovědí zjistili spoustu zajímavých informací, o které se s vámi chceme podělit.
Krize související s pandemií koronaviru nějakým způsobem zasáhla většinu společností v Česku a každá se s ní musela vypořádat po svém. Rozsah i druh opatření, která přijaly, aby se vyrovnaly s měnícím se prostředím pro podnikání, ovlivňovalo mnoho faktorů. Roli hrála nejen oblast jejich činnosti, ale i styl práce, firemní kultura a zvyklosti.
Méně práce a peněz
Co se dělo během krize ve firmách? Došlo na propouštění? Více než třetina účastníků našeho průzkumu mezi kandidáty nám potvrdila, že jejich zaměstnavatelé se mu bohužel nevyhnuli. Více než pětina nám pak sdělila, že u nich ve firmě proběhlo vyhlášení překážek na straně zaměstnavatele. Zaměstnanci tak mohli dočasně přestat pracovat a nadále pobírat plat. 21 % pracovníků si muselo v období krize vzít nařízené volno a 14 % nastoupilo na dovolenou neplacenou.
Někteří podnikatelé omezovali provoz, jiní ale naopak potřebovali zaměstnance na svých místech. Ne vždy jim ale mohli nabídnout stejné množství práce a situaci řešili snížením pracovních úvazků. To potkalo 8 % dotazovaných uchazečů. Jeden z deseti respondentů se nám pak svěřil, že u nich sice práce nechyběla, změnila se ale její charakteristika. S tím se obvykle jejich zaměstnavatelé vypořádali úpravou pracovní náplně a přesměrováním pracovníků na jiné úkoly.
K nejvíce vítaným variantám patřila samozřejmě práce z domu. Tu ale umožňují jen určité pozice, které nevyžadují fyzickou přítomnost na pracovišti. Home office tak zaměstnavatelé nakonec nabídli pouze 4 % z námi dotazovaných pracovníků.
Zkracování se bohužel netýkalo pouze pracovních úvazků. Mnoho firem muselo “sáhnout” i na ohodnocení zaměstnanců. Většina si vystačila omezením benefitů. Pětina pracovníků ale přišla i o některé bonusy a variabilní složky a u 9 % dokonce došlo na snížení základní mzdy.
Nové způsoby fungování
Mezi následky krize, které pracovním trhem otřásly nejvíce, patří zcela jistě negativní dopad na finanční ohodnocení a jistotu práce. Změny a omezení se ale děly na mnohem více frontách. Spousta společností zavedla zcela nové způsoby fungování a práce.
Téměř tři čtvrtiny firem, které se účastnily našeho průzkumu HR trends, nám například potvrdily, že se začaly mnohem více soustředit na ochranu zdraví a bezpečnosti svých zaměstnanců. Výsledkem bylo přijetí řady přísnějších opatření v obou oblastech a jejich aplikace na pracovišti. Mnoho podniků se zaměřilo na zavádění nástrojů pro práci na dálku a také přešlo z osobních setkání na online schůzky. To se týkalo jak obchodních setkání, tak například pohovorů.
Pracovní cesty jsou s některými typy podnikání a pozic spjaty zcela neodmyslitelně. Přesto určitě nepřekvapí, že ty méně důležité ihned omezila naprostá většina firem (77 %). Opatření se samozřejmě nejvíce týkala služebních výjezdů do zahraničí, které by se v období plošných restrikcí nejspíš ani konat nemohly.
Podobný osud potkal i mnohá interní školení a vzdělávací programy, se kterými se rozloučila více než polovina dotazovaných zaměstnavatelů. V rámci šetření se společnosti také často uchylovaly k pozastavení outsourcingu a snažily se řešit většinu záležitostí svépomocí.
Kde krize udeřila nejvíce?
Nová situace donutila firmy změnit původní ekonomické odhady a přizpůsobit je aktuálnímu vývoji na trhu. Přes 80 % respondentů průzkumu HR trends je přesvědčeno, že v krátkodobém měřítku jejich podnikání pocítí negativní dopad. Téměř stejný počet se domnívá, že ho nejvíce ovlivní řízení nákladů, ekonomická situace v zemi a tlak na ceny.
Na druhou stranu existuje i dost firem, které aktuální vývoj zdaleka nevidí tak černě. 13 % respondentů našeho průzkumu HR trends dokonce věří, že celá situace v dlouhodobém měřítku ovlivní jejich byznys pozitivně.
Vážnost následků se neliší jen mezi jednotlivými firmami. Velké rozdíly se projevily i mezi různými oddělení v rámci jednoho podniku. Nejhorší dopad pocítila výrobní a produkční oddělení následovaná obchodními odděleními a HR. Ušetřen nezůstal ani marketing a nákup. Téměř žádné změny naopak většinou nezaznamenaly finanční a účetní úseky.
Ať už jednotlivé společnosti prožily krizi jedním či druhým způsobem, jedna věc je téměř jistá: zkušenost s COVID-19 nejspíš ovlivní způsob jejich fungování a podnikání. I kdyby to bylo jen ve snaze o vylepšení technologických schopností, které jim v budoucnu umožní podobné situace lépe zvládat.